Další výstupy
1. Kvantitativní studie vzdělanostních trajektorií žáků ze sociálně vyloučeného prostředí
Ve finální verzi výstupu jsme se zaměřili na segregaci jako faktor kariérní volby žáků. Toto téma se ukázalo vhodnější pro zahraniční publikum než původně předpokládaný model aspiračních voleb. Článek dokazuje, že etnicky motivovaný odchod ze školy je výsledkem individuálních postojů a situačních faktorů. To znamená, že výzkumníci, kteří se zajímají o neformální školní segregaci, budou muset vzít v úvahu obě skupiny faktorů.
2. Kvalitativní studie vzdělanostních a profesních voleb
Článek zkoumá vzájemné působení třídní a rasové příslušnosti ve vzdělávání romských studentů v České republice. Přispívá k literatuře o roli učitelů jako strážců brány k budoucímu vzdělání a zaměstnání tím, že se zabýváme tím, jak učitelé přidělují vzdělávací a profesní cesty na základě toho, co považují za vhodné pro konkrétní studenty, přičemž rozhodujícím kritériem je původ studentů.
3. Manuál změny a evaluace lokálních vzdělávacích systémů s ohledem na zvyšování šancí sociálně vyloučených žáků v kontextu segregace a jiných mechanismů
Manuál vychází z analýzy statistických dat a analýzy rezidenční segregace. Soustředí se na zhodnocení klíčových indikátorů a navrhuje postup, jak zjišťovat míru segregace s ohledem na její dopady při volbě středních škol. Soustředí se jednak na segregaci ve vzdělávání tak i na rezidenční segregaci. Modelově byly indexy segregace ve vzdělávání popsány pro osm pilotních měst. Popis modelových případů umožňuje popsat, jak různé indikátory fungují pro studium segregace. V rámci pilotních měst byl testován vztah mezi mírou segregace a aspiracemi žáků. Návazně jsme se soustředili v manuálu změny a evaluace vzdělávacích systému na vliv rezidenční segregace na vzdělávací aspirace žáků a žákyň základních škol. Při studii vlivu na rezidenční segregaci doporučujeme pracovat se čtyřmi klíčovými charakteristikami: (1) vzdělanostní struktura; (2) socio-ekonomická struktura; (3) podíl matek se základním vzděláním a (4) výskyt sociálně vyloučených lokalit.